čtvrtek 19. ledna 2017

Hitparáda knih (rok 2016)


Rok 2016 je za námi a to neznamená nic jiného než nový článek shrnující můj knižní rok! Oproti roku 2015 jsem pár kategorií přidala a naopak jednu vyřadila. Určitě se dole v komentářích se mnou podělte o své nejlepší knihy za minulý rok a celkový počet přečtených knih!

Jak už je u mě zvykem, ještě než vám představím kategorie a vybrané knihy za rok 2016, chci se s vámi podělit o mou nejkratší a nejdelší přečtenou knihu. A co kdybych to udělala formou hádanky? Správné odpovědi naleznete dole v Celkovém shrnutí!

Nejkratší kniha: Jsem novela od významného spisovatele, jenž patřil k anarchistickým buřičům, a patřím do povinné četby k maturitě. Poprvé jsem vyšla roku 1915. Můj příběh je inspirován německou pověstí.
Nejdelší kniha: Jsem třetím dílem ve fantasy sérii, kterou napsala spisovatelka pocházející z USA. V České republice jsem vyšla v roce 2016 - stejně jako druhý i čtvrtý díl. Od autorky na našem území vychází i její další série, která je inspirována pohádkou, tudíž se jedná o retelling. Nakladatelství, které mne vydalo, patří pod křídla AlbatrosMedia a napovím vám, že se zaměřuje především na young-adult knihy.

Nejlepší knihy roku 2016


  Život jedna báseň (Slammed, #1)  Křišťálový meč (Rudá královna, #2)

Marťan (audiokniha) / Život jedna báseň / Křišťálový meč / Maminka

Pokud bych mohla zvolit pouze jednu jedinou knihu, která se mi v roce 2016 líbila nejvíc, volba by rozhodně padla na knihu Marťan, kterou jsem si během jara poslechla v audioverzi. Jsem si naprosto jistá, že tento příběh je skvělý i v knižní podobě, ale audiokniha mu dodala něco navíc. Byl to úžasný zážitek a i přes všechna ta fyzikální, chemická a botanická fakta jsem si poslech nadmíru užila. Jelikož se jedná o sci-fi z jiné planety, Marťana bych spíše doporučila mužskému pohlaví, ale jsem si jistá, že se i mezi dívkami najde plno příznivkyň.

Na podzim s příchodem školy jsem si chtěla dát trošku odpočinku u nějaké romantické knihy, a tak jsem sáhla po knize Život jedna báseň od opěvované Colleen Hoover a lépe jsem snad ani vybrat nemohla. Knihu jsem začala číst s tím, že jsem o ní nevěděla vůbec nic a možná je to tak lepší, jelikož anotace dle mého vyzrazuje z děje až příliš. Každopádně bylo to nádherné a velmi emotivní čtení plné lásky, takže kniha dokonale splnila svůj účel a já nemohu jinak než doporučit dál!

V roce 2016 vyšlo pokračování knihy Rudá královna, které jsem si rozhodně nemohla nechat ujít, jelikož po překvapivém konci, jenž si pro nás Victoria Aveyard přichystala, jistě každý potřeboval pokračování! Oproti předešlému dílu byl Křišťálový meč akčnější a ještě o špetku zábavnější. Kniha se právem řadí mezi ty nejlepší za uplynulý rok, jelikož to bylo skvělé čtení plné zvratů, u kterého se čtenář ani na vteřinku nenudí.

Nesmím zapomenout samozřejmě ani na klasiku, kterou se teď před maturitou snažím rychle dočítat. Poslední dobou jsem propadla kouzlu poezie, takže Jaroslav Seifert se svým souborem básní Maminka byl jasnou volbou. Je to nádherné čtení, které pohladí po duši, a troufám si říct, že je skoro pro každého, jelikož textům jde velmi dobře porozumět. Skrz verše dokáže básník přenést čtenáře do jeho dětství, znovu ho tak prožít a nasát atmosféru dané doby. Je to jako návrat domů...

Nejlepší postavy


    Nepřítel mého nepřítele (Bavettovi, #2)


A máme tu zase Marťana! Když bez něj by to vážně nebylo ono! A už vůbec ne bez hlavního hrdiny Marka Watneyho! Jeho úžasný smysl pro humor - vtipné poznámky, které opravdu rozesmějí - a optimismus mají něco do sebe a svou inteligencí strčí do kapsy všechny postavy, o kterých jste kdy četli! I když se může zdát jako superhrdina, kterého nic nezastaví, musím uznat, že k této knize se to opravdu hodí.

Greenova prvotina Hledání Aljašky s sebou přináší jednu z nejzajímavějších postav vůbec. Aljaška Youngová je nespoutaná a strhující a její slova vám budou v hlavě rezonovat ještě hodně dlouho. S každou další otočenou stranou vás dokáže překvapit něčím jiným a i přes její občasnou a hlavně nesnesitelnou náladovost si ji určitě zamilujete zrovna tak jako já.

Už z předešlého dílu (Nebezpečná láska) z této mafiánské série jistě všichni víte, že Bavettovic kluci prostě stojí za to! Autorka mě o tom přesvědčila i v této knize Nepřítel mého nepřítele, kde byl jednou z hlavních postav Robert Bavetta. Věřte mi, že těmto mafiánům propadnete!

V této kategorii nemohu opomenout ani jednu z těch nejlépe reálně vykreslených postav, kterou představuje princezna Eadlyn v knize Dcera od Kiery Cass. Je to náctiletá holka se svojí hlavou, trochu chladná a hlavně drzá. Jsem si jistá, že by se většina dívek zachovala na jejím místě stejně, tudíž oceňuji její vykreslenou charakteristiku.

Nejkrásnější olky


    V šedých tónech


V roce 2016 jsem přečetla od spisovatelky Kiery Cass knihy dvě - Dcera, Šťastně až navěky - a obě by si rozhodně zasloužily být zde, v kategorii Nejkrásnější obálky, jelikož všichni milovníci knih jistě moc dobře vědí, jak nádherné obálky tato autorka má. Obálky jejích knih se doslova vyjímají v knihovničce a patří k těm vůbec nejhezčím, které vlastním.

Rudá královna je další knihou, která má překrásnou obálku, ale její krása spíše vynikne naživo, jelikož se jemně třpytí a korunka s rudou krví je mírně vystouplá. Opět zde platí pravidlo, že i Victoria Aveyard má nádherné obálky, protože ani další díly nestojí ve stínu a hrdě vystavují svůj báječný design.

I přesto, že se může zdát, že byl uplynulý rok bohatý na krásné obálky, poslední kniha se mi vybírala velmi těžko. Pak ale volba padla na jednoduchou a dokonale mrazivou obálku jako sám příběh. V šedých tónech je drsná kniha o pracovních táborech, což lze poznat i podle ostnatých drátů, jež lemují obálku. Malý lístek, jenž se zelená uprostřed zasněženého prázdna, představuje naději, které se nikdo nechce v tak nesmírně krutých podmínkách vzdát.

Největší překvapení


    


Jak mnozí z vás určitě vědí, s Johnem Greenem nejsem úplně kamarádka. Od svých děl mě dokázal dostatečně odradit knihou Hvězdy nám nepřály, což byl opravdu nepovedený pokus o srdceryvný příběh. A právě proto mě opravdu (velmi mile) překvapilo, že jeho prvotina Hledání Aljašky na tom není tak špatně - ba naopak, byla skvělá! Příběh mě bavilo sledovat a oceňuji hlavně jeho nepředvídatelnost, díky které na konci přichází velké odhalení.

Když jsem se pouštěla do Rudé královny, téměř nic jsem od ní nečekala, jelikož negativních recenzí byl plný internet a já nechtěla být opět zklamaná. O to víc mě pak překvapilo, jak dobrá tato dystopická fantasy byla! V knize se samozřejmě pár chybek najde, ale jelikož se jedná o první autorčin počin, jsem poměrně shovívavá. Každopádně mě v příběhu zaujaly hluboké myšlenky, nad kterými jsem se často pozastavila.

Posledním překvapením roku 2016 nemůže být nic jiného než Tisící patro od Katharine McGee. A opět se jedná o autorčin debut! Katharine si mě získala svou propleteností příběhu a celkovým prostředím, do kterého děj zasadila. Doporučuji všem fanouškům Gossip Girl, jelikož se zde řeší především vztahy a tajemství společenské smetánky.

Největší zklamání


    

Dědička ohně / Jeden plus jedna / Strašidlo cantervillské

Se sérií Skleněný trůn je to jako na horské dráze - první díl byl průměrný, druhý díl se výrazně zlepšil, což mě nalákalo na další pokračování, kde jsem očekávala ještě větší posun k lepšímu, ke kterému už ale bohužel ve třetím díle nedošlo. Dědička ohně mě zklamala hlavně z dějové stránky - nezáživné popisy a situace, kdy se musím nutit do čtení, nejsou nic pro mě.

Nikdy bych nečekala, že se Jojo Moyes, skvělá anglická autorka romantických příběhů, ocitne zde, v kategorii Největších zklamání. Možná to bude tím, že jakmile si zvykne člověk na kvalitu knih určitého spisovatele, očekává od dalších jeho děl, že budou minimálně tak kvalitní jako předešlá kniha. Konkrétně u knihy Jeden plus jedna mi velmi vadila její rozvleklost a četnost nudných scén. Ani s postavami to bohužel není žádná sláva, po většinu času mi byly silně nesympatické a jejich životy příliš zamotané.

Do této kategorie bohužel musím zařadit i dílo od spisovatele Oscara Wilda, který mě svým životem i tvorbou velmi zaujal. Jedná se o povídku Strašidlo cantervillské, což byl příběh, který mě téměř vůbec nebavilo sledovat a dočetla jsem ho pouze kvůli zařazení k maturitě. Abych jenom knihu nehanila, musím pochválit dobře vykreslený kontrast mezi Američany a Angličany, na němž svůj příběh autor zakládá. Jinak na rozbor díla k maturitě se můžete už brzy těšit!

Celkové shrnu


V roce 2016 byl úrodný na dobré knihy především podzim, díky němuž jsem si zpříjemnila školní docházku (poslední podzim na střední škole, aaa!). Celkové číslo přečtených knih není až tak velké, chtěla jsem dosáhnout alespoň 30, každopádně i tak jsem ráda, že mě v uplynulém roce potkalo spoustu dobrých příběhů! V novém roce 2017 maturuji, tudíž do května očekávám menší pokles čtení beletrie a naopak nárůst četby k maturitě, ale nemusíte se bát, recenzí a různých článků mám přichystaných dost! Po maturitě se můžete těšit na projekty, které mám v hlavě už dlouho, a na další články, které bych chtěla sepsat. Mějte krásný rok a čtěte!

Počet přečtených knih za rok 2016 = 22
Počet stran přečtených za rok 2016 = 6,971

Nejkratší kniha - Krysař (79 stran)
Nejdelší kniha - Dědička ohně (536 stran)

4 komentáře:

  1. Pro mě bylo zase největší zklamání to MArťanské šílenství. Vlastně jsem to ani nedočetla.
    V Dědičce Ohně Maasová zase dokázala, že psát umí, že se do toho umí vnořit a skvěle vyprávět, nedrží se jen břehu, ale jde více do hloubky, což právě Dědičku ohně posunulo ještě o chloupek výše :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady je krásně vidět, jak se každému líbí něco jiného. :D Pro mě je Marťan vážně skvělá záležitost, ale dokážu pochopit, že to není kniha pro všechny, naopak Dědička ohně mě velmi zklamala hlavně díky nudnému a rozvleklému ději, jak už jsem psala výše, a nejsem si jistá, jestli si od autorky ještě někdy něco přečtu. :D

      Vymazat
  2. Z těchto knih jsem četla Život jedna báseň, což se mi líbilo, ale ne tolik, jako ostatní knihy od autorky, Nepřítel mého nepřítele, což je skvělá kniha a Robert je opravdu okouzlující, V šedých tónech, což bylo skvělé, od autorky jsem četla i zbylé dvě knihy a obě jsou báječné a od Jojo Moyes jsem četla Poslední dopis od tvé lásky a také mě to zklamalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na další autorčiny knihy se teprve chystám, každopádně Život jedna báseň mě na ně velmi nalákal. :) Od Ruty jsem četla ještě Potrhaná křídla a na Sůl moře se teprve chystám. :) Poslední dopis od tvé lásky byl naopak pro mne nejlepší knihou od této autorky. :)

      Vymazat

Děkuji za komentář! Jsem ráda za každou radu nebo názor. :)